DoporučujemeZaložit web nebo e-shop
aktualizováno: 04.11.2011 12:09:01 

Tipy pro PC

S odstupem 3 let
Je pravda že několik věcí je asi trochu jinak než zde píšu, ale je to nejspíš zaviněno jen a pouze tím, že na WIKY nejsou věci prostě podány tak, aby byly srozumitelné hlavně pro začátečníky - chcete - li Linuxové lamy! A právě pro ty WIKI ale snad právě je ne ?
 
Když jsem na WIKI Ubuntu prvně vstoupil přibližně v letech 2008 - 2009 přesně už nevím,  v dobrém úmyslu učit se Ubuntu, byl to docela šlendrián se tu v něčem zorientovat. Spousta věcí platila možná někde pro verzi 6.04 ale ve verzi 9.10 kterou jsem tehdá louskal nikoliv. Mělo to na mě spíš demotivující účinek, než poznávat Linux - Ubuntu. Přesto jsem se nenechal odradit prvními neúspěchy a investoval jsem hlavně čas, neboť v mém okolí žádný Linuxák není a kdyby ano, potom bych měl na něho stále dosatekt všetečných dotazů.

Dnes když WIKI procházím, musím říct, že je tu podstatně větší pořádek i když na nedostatek občas také narazím, ale už vím která bije, a pátrám jinde.

Také z důvodů aktualizace WIKI jsem se na fóru Ubuntu nesouhlasně vyjadřoval k nejrůznějším cinkrlátkám - změnám za každou cenu, změnám pro změny, neboť na ně potom musí reagovat i ti, kteří WIKI udržují a aktualizují... Jednou jsou ve stromové struktuře adresářů plusy a mínusy, pak otáčecí se trojůhelníčky, jednou tlačítko OK potom Budiž a podobně a v dalším vydání se to třebas zase vrátí nazpět!. Také jsem se předem nikde nedočetl, k jakým změnám dochází a zdali si mám tu či onu aktualizaci čehokoliv vlastně stáhnout!

Prostě bych měnil jenom to podstatné, co vylepšuje vlastnosti systému, i když celkem chápu, že občas je také třeba něco změnit i graficko - esteticky, ale nemusí to být snad každého půl roku. Taktéž přehazovat něco odsud tam a naopak, měnit vzhled ikon a appletů atp. To jsou věci, které uživatele v začátcích užívání nového vydání jen a pouze matou.

Myslím si, že na názory uživatelů by měl být brán zřetel. Vždy když procento nespokojených vzroste nad určitou mez, měl by to být poplašný signál jen ku prospěchu Ubuntu a někdo ze zainteresovaných by se nad tím měl zamyslet!
 
Neusuzuju tak pouze ze svého pohledu, ale z argumentací lidí, kteří se o Linux v minulosti také chtěli zajímat, ale vzdali to, když si instalací Ubuntu na svůj počítač jako druhého OS  rozhasili i své stařičké, proklínané Windows. Nakonec se k nim rádi vrátili a na Linux docela zapoměli.
 
Linux určitě ve spoustě rysů vyniká a dalo by se říci že pro bastlíře a programátory skýtá nevídané možnosti. Jen ho zpřístupnit široké veřejnosti!
Sice jsem se dočetl že Ubuntu je systém pro lidi, ale nechce se mi věřit, že pro počítačového začátečníka je nějak srozumitelnější a průhlednější jako rozšířené Windows. Tady by bylo potřeba ještě asi hodně udělat !
 
Pro  toho kdo ve své blízkosti nemá nikoho, s kým by hodně často konzultoval některé věci, koho by se hodně často ptal na některé detaily které v lexikonu Ubuntu  - WIKY docela jistě nenajde, je to hodně vysoká zeď, na kterou se nelze vyškrábat, natož ji bez úhony přelézt.
 
Málo kdo má totiž dostatek času a trpělivosti se přechodem na Linux zabývat roky. Když mluvím o pochopení Linuxu jako takového, nemyslím tím jenom spokojit se s přítomností grafického prostředí, nabídkou aplikací defaultně se systémem nainstalovanou, na kterou lze klikat myší, ale chtěl bych se dozvědět také něco málo hlouběji. Nutno říci že kdo je pátrač, v Ubuntu bude jako ryba ve vodě!
 
1. Co mě nejvíc rozčílilo.
 
Už v úplném počátku, při samotné instalaci Ubuntu mi instalátor hlásil: Na tomto počítači není žádný jiný operační systém! Což byla evidentní nepravda, neboť na HDD byly minimálně ještě Visty. ( asi tam mělo být místo slova počítači, slovo disku!)
 
Takováhto hláška na důvěře začínajícímu zrovna nepřidá. Přitom existuje jakýsi příkaz: os-prober, který toto ihned ohlásí a jak jsem se přesvědčil tak správně!  Ačkoliv se nepovažuju zrovna za  počítačového diletanta ( svůj první počítač jsem měl v roce 1986, v době, kdy se Guru na pískovišti  tloukli lopatkami s vrstevníky po hlavě ), i  při dalších  oznámeních  instalátoru se mi vnucovalo na mysl: pro Boha jak to asi myslí???
Jediné co mě napadá, je nejspíš chudá slovní zásoba, jinak si to neumím odůvodnit!
 
Ačkoliv je při instalaci na monitoru spousta prázdného místa pro upřesňující, další informace, bližšího upřesnění jsem se ale nedočkal. Několikrát jsem tam odklikl jenom něco, protože jsem si myslel, že je to asi to správně.  Asi... ( Taky jsem instalaci na ext, HDD asi 5 x opakoval než to bylo to co jsem si představoval.)
 
Například by tam mohlo být stručně napsáno, k čemu je dobré mít šifrovaný domovský adresář.
 
2. Co je mi  i nadále záhadou.
 
Nikdo mi nedokáže říci jak, a z čeho se okamžitě pozná šifrovaný domovský adresář?
A perlička: Systém mi dovolil udělat fajfku u Automaticky se přihlašovat, ačkoliv jsem měl -  údajně šifrovaný adresář.
Následně po tom, se mi Ubuntu nespustilo a zůstávalo trčet v přihlašovacím dialogu. Bylo to prý nahlášeno jako BUG tak nevím... Šifrovaný adresář jsem si vědomě při instalaci určitě neudělal, leda by byl při instalaci defeultně nastavený!
 
3. Dotazování na fóru Ubuntu. Bát se položit dotaz? Či ne?
Je tam text: Jak se správně ptát.  Působí to na mě dojmem, že dotazy jsou vlastně nežádoucí a že vždy před tím než si troufnete nějaký dotaz vůbec položit, si máte týdny pročítat příspěvky, zdali se někdo už na něco podobného v minulosti neptal!
 
Přece ať položím sebeopakovanější, či sebeblbější  dotaz, nikdo není povinen mi na něj odpovědět!  Kdo chce, odpoví, kdo nechce,  může jít třebas štípat na dvorek dříví na zimu ne? Příspěvky starší než např. 1 rok by se mohly automaticky samočinně odmazávat a nevidím cokoliv k řešení? Alespoň takhle to bývá jinde na fórech.
Zajímavé dotazy, které by mohly pomoci více lidem, by mohly moderátoři dávat do jakéhosi archivu zajímavých či frekventovaných dotazů a i ty  z něj mohou např. za 3 roky samočinně také zmizet.
 
4. Docela milé zjištění.
Inspirovaný tím, co jsem si už vícekrát na fóru přečetl ( že nejenom Linux Ubuntu chodí z externího disku i na jiných strojích ),  nechal jsem ho proto nabíhat -  bootovat déle, i když se to navenek tvářilo, že se bootování  z externího HDD kouslo - zamrzlo a před tím jsem ho s tímto závěrem vždy ukončil !

Nekouslo !
 
Jenom to působilo takovým dojmem, že se to kouslo !  Po několika minutách zdánlivé nečinnosti, střídané občasným hrabáním na HDD se to zase rozjelo a světe div se, Ubuntu se i na tomhle zcela jiném notebooku spustilo a zdá se, že vše funguje tak jak má, včetně přístupu na internet.
Tímto zjištěním jsem byl mile překvapený a přičítám jej Ubuntu jako  velké + .
 
Udělal jsem si z toho ten závěr, že při každém startu, si Ubuntu "osahává" HW stroje a případně si modifikuje SW ku své potřebě, tak aby systém mohl být provozován i na tomto, zcela jiném stroji.  ( Otázkou však je, zdali by výše popsané bylo možné,  pokud by počítač nebyl připojený k internetu ??? )

Systém asi nejspíš není na pevno uzpůsobený na HW stroje tak, jako je tomu údajně ve Windows. Tam mi vždy každý říkal, že Windows jsou nainstalované na onen použitý HW a já jsem tomu celkem věřil, protože jsem experimenty tohoto typu nikdy neuskutečnil. Také je pravda, že nejsou Windows jako Windows ( i když jsem dodatečně od kamaráda slyšel, že se mu Windows prý také dokázaly adaptovat na zcela jinou základní desku kterou použil, že hrabání na HDD bylo s každým novým spuštěním méně a méně. Ono je asi velkou výhodou, když je stroj připojený k internetu, to si pak může postahovat a vyměnit ledasjaký SW. Fakt je, že na rozdíl od Ubuntu jsem to neviděl na vlastní oči !

(  Ale přece když do bedýnky kde jsou Windows zasunete cosi nové, kartu FireWire, řadič portů, jinou grafiku, také to Win hned zjistí a shání se po SW, tak by i to samé měly snad udělat také vždy a u všeho, čili by se Windows měly také samochodně přizpůsobit HW ne? )

Změnil jsem proto názor, a nejspíš je pravda, že Ubuntu nainstalované na externím bootovatelném USB úložišti chodí na ledasjakém jiném stroji - HW.
 
5. Docela k neuvěření.
 
Ve snaze odhalit další přínosné informace  o Ubuntu, jsem procházel tamní encyklopedii WIKI Ubuntu křížem krážem a vlezl jsem i tam, kam bych snad nikdy nevlezl, protože by mě nikdy nenanapadlo, že tam mohu objevit něco přínosného. Chyba lávky!
 
V oddíle Různé, jsem nalezl něco, co kdybych objevil před třemi roky, dalo by mi to odpovědi na spoustu mých dotazů, které jsem vznášel na fóru Ubuntu a za které jsem tam byl často docela nevybíravě napomínán, že se často a " hloupě ptám".
 
Naleznul jsem tam totiž neuvěřitelně pěkně zpracovanou příručku ve formátu PDF  v češtině o verzi tuším 8.10 , kde je začátečník krok po kroku veden, jak se o systému dozvědět  do začátků co nejvíc. I když dnes už je verze 11.11 , zhruba 80% všeho, tam platí dodnes.
Sice se mi dostalo odpovědi, že prý je vše stejnak obsaženo ve WIKI, neboť autor čerpal převážně z ní, ale dozvíte se tam toho určitě daleko víc  a na jednom místě v jediném souboru asi 11 MB jako Popelka zasunutém někde  hluboko vespod... přitom každému začátečníkovi doporučím, aby začal právě jím.
 
Na můj dotaz, proč se v aktualizaci této příručky dále  nepokračuje, jsem se dozvěděl že prý nejsou lidi!
 
Když jsem se nad tím však zamyslel, uvědomil jsem si, že by byla nejspíš velikou konkurencí zdarma, pro vydávané knihy, jejichž cena je asi 500kč. Kdyby byla tato příručka aktualizovaná a navíc volně stažitelná tak si tuhle knížku koupí asi jenom zlomek lidí.
 
 
6. Patrně jenom dojem!
 
Měl jsem kdysi dotaz na aplikaci KiCAD. Ačkoli byl umístěný na fóru asi 14 dní, nikdo mi na něj nic neodpověděl. Pouze jakýsi cizinec, hovořící slovensky psal něco o tom, že používá pouze příbuzný soft Eagle a i o tom toho prý moc neví, jinak žádná odpověď. Vzhedem k tomu, že tam asi přijde hafo lidí je mi podivné, že je to tak neznámá aplikace, kterou vlastně nikdo neužívá a nezná. I z jiných dotazů tam, mi to přijde, jakoby se lidé zajímali o Linux jen jako takový. Jestli s ním někdo přichází do styku i jako uživatel, prostě jestli ho používá i jako prostředek, ne jen jako cíl svého potěšení?
 
 
Další postřehy budou následovat...
 
 
 
                                                                                                               End of text.