Tipy pro PC
Úžas začínajícího v Linuxu |
Linux je jiný!Psáno v prosinci 2009, platí i dnes. Protože Linux přináší dotyčnému, který doposud poznal jen zaběhlosti v MS DOS nebo spíš MS Windows ( OS které si jako OEM koupíte už s počítačem, aniž by se vás kdo ptal, jaký OS chcete používat). Uživatelům přináší něktré nevídané věci, a ač to mnohým přijde že ho chci pomlouvat opak je pravdou! Budu se o nich zde postupně zmiňovat.
Nevím zatím, zdali jsou něčemu užitečné, či samoúčelné, ale v každém případě jsou některé zvyklosti v Linuxu Ubuntu pro začátečníka docela dezorientující a matoucí, někdy příchozímu z Windows až nepochopitelné. Když budete studovat různé webové stránky o distribucích Linuxu, nejenom o Linuxu Ubuntu a nebo číst různé knihy o Linuxech, či cokoliv jiného o nich kdekoliv, pochybuju, že se o těchto detailech někde něco dočtete. Chci tím říci že totální začátečník, musí být z Linuxu dost často na smrt vyděšený a jen málo kdo vytrvá a obětuje jeho probádání spoustu času. ( Ovšem pokud nemá v blízkosti sebe někoho kdo mu tyto znalosti pomůže do hlavy nalít ). Autoří WIKI totiž asi nepovažují za až tak moc nutné tyto elementární detaily, často pro začátečníka naprosto zásadní zmínit, protože jim samotným připadají naprosto samozřejmé a předpokládají, že jsou naprosto samozřejmé i linuxovému začátečníkovi. To je ale veliký omyl.
Konkrétně zde v této kapitole popisuju vlastnosti Ubuntu verze 9.04 s grafickou nadstavbou Gnome.
Dobrá rada pro Linuxového začátečníka který používá GNOME: Pokud jste začátečník v Linuxu, neustále klikejte na About, aby jste věděli s jakým programem to vlastně pracujete! Ušetříte si tím nejspíš spoustu mystifikací a času! 1. Protože z "transparentnosti" grafického prostředí to určitě nezjistíte, neboť je stále skoro stejné, ačkoliv už třebas nejste v systémových utilitách, ale používáte např. souborový správce - Nautilus.
Takhle se vám může velice snadno stát, že Nautilus bude jako manželka poručíka Kolomba.
Všichni o ní mluví, všude se o ní píše, ale, nikdo ji nikdy neviděl.
Až když kliknete na About, zjistíte, že vlastně Nautilus už dávno používáte, jenom o něm prostě nevíte.
Dnes už vím že když rozkliknete Místa a dáte libovolný adresář, či disk, jste v Nautilu. Ale začátečník to absolutně netuší a hledá a bádá.. a hledá a bádá.. Asi by se mu to mělo ve WIKI sdělit. Je to asi srovnatelné se souborovým správcem Průzkumník ve Windows, s tím rozdílem, že od prví chvíle víte že sním pracujete, neboť jste ho spustili!
2. Pozor na Synaptic ! Je to balíkový správce který také ze začátku zamotá hlavu, neboť jeho popisy jsou takové jaké jsou. Tomu, kdo není zatím přes modem v Ubuntu připojený k internetu, není celkem k ničemu. Při kliku na balík *.deb se nespouští Synaptic ( i když to tak působí ), nýbrž jakási instalační utilita gdebi-gtk a Synaptic je v tu chvíli zcela mimo hru. Působí to však dojmem, že je v činnosti právě Synaptic až do chvíle, kdy kliknete na About a opět rázem víte která bije! Dodnes mi nikdo nevysvětlil, jak je to se zdrojem SW na CD? Je jím pouze LIVE CD nebo jakékoliv CD s balíky .deb ? Potom ale může být zdrojem jakýkoliv balík, kdekoliv jinde, na jakémkoliv médiu! Dále není nikde zmíněno, že nenainstalované balíky v Synapticu, označné bílým čtverečkem, jsou na repozitářích a nikoliv na HDD vašeho počítače. Máte-li málo zdrojů SW, může být i těchto balíků poměrně málo. Kdyby tam bylo nestažené balíky, asi by to bylo naprosto jasné! 3. Balíkový instalační systém. To je vynález. Určitě by měl něco do sebe, kdyby nebylo tohoto: Zase jde jenom o to, umět tuto problematiku vysvětlit! Ne tak letem světem - povšechně. Rozhodnete se pro instalaci nějakého programu. Ten je zapakovaný v tzv. balíku. Čili v tomto balíku je několik souborů různého druhu, tak jak to vyprojektoval autor programu - balíku. Na tom by nebylo nic podivného až do té doby, než zjistíte, že onen balík je závislý na dalších balících, které mohou obsahovat zase další závislosti - další balíky a ty nesou zase další soubory atd. atd. Takže celý strom závislostí je potom docela úctyhodný. Nedej Bůh aby se někdo pokoušel to vše instalovat ručně. Asi by zešedivěl! Takže se vám třebas stane, že váš balík obsahuje sice jen jednu závislost, ale ta má pod sebou třebas 13 dalších závislostí - balíků a vše toto čítá například 45 souborů. Tyto soubory jsou sice malé, jen pár kB, ale pokud chcete svůj vytoužený program skutečně nainstalovat na svůj počítač, tyto závislosti musíte dohledat z různých výpisů a všechny tyto závislé balíky poshánět a postahovat. Toto vše ale platí jen a pouze, pokud není počítač připojený na internet! . A já pořád proč ten Linux ať dělá co dělá, stále manipuluje s desítkami, ba co, stovkami souborů o velikosti jen několika kB. Stále je stahuje, instaluje, upravuje, radost pohledět na tu samochodnost! Instalace programů pro toho, kdo nemá internetové připojení, a nebo nemá internet z nějakého důvodu zprovozněn, je to vskutku náročné dílo. Jde to, ale o zábavu na dlouhé zimní večery máte postaráno. Jde to asi příkazem apt-get install ale mechanismus činnosti snad není nikde nijak zvlášť začátečníkovi vysvětlený. Manuální dohledávání dodatečných závislostí bude určitě nutné. A věc druhá: To už vůbec nemluvím o tom, že ze závislého balíku xxx se využívá jenom třebas jeden jeho soubor - knihovna či co, ale vy si celý tento balík musíte na počítač nainstalovat i s ostatními soubory, které obsahuje a které se třebas vůbec nikdy nepoužijí, tyto vám jen a pouze na disku budou zabírat místo. Ale proč by se programátor - tvůrce programu zatěžoval a ztrácel čas s nějakým vysosáváním souborů z balíků. Prostě tam vrzne celý balík např. 270 kB i když se z něho používá třebas jen jeden soubor, který má např. 6 kB a basta fidli. A nebo se snad z onoho balíku vypreparuje skutečně pouze onen soubor který je třeba a uloží se? To jsem se také nikde nedozvěděl! Pište! Jak už jsem napsal - pokud nejste připojeni na inernet a nepoužíváte nástroj Synaptic nebo jiný jemu podobný, který se o všechno takřka samochodně postará a vše postahuje ze zdrojů SW z tzv. repozitářů - úložišť SW na základě Seznamu zdrojů SW, je manuální instalace docela otravná a nesmírně zdlouhavá záležitost. Dnešní Linuxy prostě nejspíš nepočítají s alternativou, že se najde ještě také někdo, kdo nemá připojení k internetu, kdo bude chtít instalovat balíky třebas z USB Flash nebo z CD od kamaráda, protože se spokojí i s verzí programu např. 6.03 i když ta nynější nejnovější na repozitáři je 8.07. A nebo je to nějak jinak? Čort znájet! Pište! Je sice možné používat v Terminálu - konzoli textové příkazy Linuxu, které stejné věci udělají s balíky postahovanými na jiném počítači s Windows připojeného k internetu pod Windows, ale i tato metoda je šílená, i když si napíšete jakési dávkové soubory - scripty, protože používat příkazy 20x opakovaně, by nejspíš vedlo ke zbláznění se z toho... Zatím se mi však nepodařilo najít Linuxový příkaz, který by prozkoumal balík a vypsal mi všechny závislosti a to ne jen další následující závislé balíky, ale třebas i ty další, a na nich další závislé balíky se soubory, abych dopředu věděl co vše to bude obnášet! Netvrdím však, že onen parametr neexistuje! Věřím že existuje! že by mutace apt-get.... Že by konzolové aptitude nebo apt-get? Možná ano. Zatím nevím a nejasné odpovědi dávají i jiní diskutéři na www.forum.ubuntu.cz . A co něco v GUI ? Pokud o něčem víte a nebo s něčím zde zásadně nesouhlasíte, napište mi o tom sem na tyto stránky do vzkazů. Děkuji.
Srovnám - li toto s instalacemi programů na počítač běžícím pod Windows, všechny potřebné soubory s sebou nese instalační procedůra - prováděcí exáč, který všechny soubory potřebné pro provozování programu nainstaluje, objeví - li něco co už v systému je, zpravidla se vás zeptá, zdali to má přepsat novějším nebo zdali chcete zachovat to co již v systému je. Fakt ale je že to udělat nemusí a dll knihovny si nacpe někam jinam než do složky např. "system 32" atp. čímž je nějaká knihovna dll na disku duplicitně několikrát. Jen zřídkakdy se vám stane, že vám systém "zařve" že mu pro provoz tohoto programu chybí nějaká dll knihovna. Spíš Windows zůstanou trčet bez hlášení a nikdo netuší čím to ? Skýtá to ale jednu výhodu: Žádné nekonečné řešení závislostí pro nemajitele internetu. Prostě si dll prskne duplicitně tam kam uzná za vhodné a je to. Překvapilo mě, že na Ubuntu snad v gr. režimu žádný takovýhle program - neinternetový instalátor balíků snad ani neexistuje! Je to snad tím, že s řešením závislostí by si bez přístupu na internetové repozitáře prostě neporadil?
Slyšel jsem však, že snad některé mutace - distribuce linuxu, snad i takové instalace balíků z CD, USB HDD, či USB Flash disků od kamaráda podporují. Jak to tak vypadá tak Ubuntu však nejspíš asi ne. Nebo znáte nějakou utilitu která toto podporuje? Rád se o ní dozvím. Napište mi o ní sem na vzkazy. Děkuju.
Příklad: V Ubuntu existuje jakási utilita gdebi - gtk. Umí sice nainstalovat balík *.deb a jak už jsem zmínil nemá nic společného se Synapticem. Tím, když myší kliknu na balík *.deb tak se mi balík - program umístěný třebas na ploše nainstaluje, případně mi červeným písmem zahlásí i nepřítomnou závislost - závislý balík, který instalace toho mého vyžaduje a tím to vše skončí. Nic jiného pro mě asi ona utilita nemůže udělat. A včíl mudrůj. To je asi nejspíš dost jednoduchá záležitost ne? Proč mi to nevypíše všechny závislosti dopředu tím stylem, že si "osáhne" celý balík . deb ? Proč se tyto závislosti musím dozvídat postupně ??? Do poslední chvíle netuším, kolik závislostí - dalších balíků s dalšími soubory ještě bude třeba poshánět po všech čertech. Připadá mi to dost nedotažené a vzhledem k tomu, že programátoři by měli být hlavy otevřené i dost prapodivné. Nemyslíte?
Celý tento balíkovací mechanismus by se snad nechal vysvětlit daleko stravitelněji než je o něm ve WIKI napsáno!
End of Text.
|
